Podařené Polétání v Kyjově 2012
Blížil se náš víkend a můj šéf nějak nepochopil, že potřebuji být už v pátek odpoledne ne letišti a podílet se na přípravě. No podle jeho slov můžu být rád, že budu doma v sobotu. Kydy jak firma krvácí a na place už stojí 3 auta,pro které nemá řidiče,hlavně je placen z toho kolik vydělají řidiči.V pátek ve 20 hodin jsem přejel na Mikulov, zaparkoval jsem v Břeclavi. Tam už čekala moje drahá polovička a dovezla mě domů. V sobotu ráno jsem naházel věci do auta, vzal jsem rodinku.Cestou jsem vzal motor pro Jardu Hamalu aby mohl zalítat combata. Plánovali jsme souboj. Dorazil jsem na letiště, tam už byly sestavený modely akrobatů a piloti natěšení na létání. Postavil jsem si altán a šel jsem za Emilem, jestli s něčím nepotřebuje pomoct. Měl to všechno zorganizovaný a pochválil všechny, co v pátek pomáhali s přípravou. Tímto všem děkuji. Rozdělal jsem si stolek a židli a začal jsem si dělat úpravy na mém novém P-47 na EPA combat. Sice měl už za sebou jeden ostrý start na závodech, ale nelítal dobře. Posunutí baterek to mělo vše vyřešit. Pro nedostatek času jsem ani neměl čas ho nastříkat. Podle hesla na letišti se nejlíp modelaří, jsem měl v plánu dát mému Thunderboltu konečnou podobu. Na akrobaty dojelo málo pilotů, někteří měli rozbité éra a jeden nemohl nastartovat auto. No z Českých Budějovic se těžko tlačí vozík až k nám. Málo pilotů znamená rychlejší závody. Skončilo se dřív a náš Jakub Nečesánek skončil na druhém místě. Jarda Hamala namontoval motor do své I-7 a mohl zalétat svého combata. Plný plyn a já jsem I-7 pustil do vzduchu. Model se kymácel ze strany na stranu a Jarda zděšeně křičel, že to nemůže uřídit. Naštěstí ubral plyn a model bez újmy na zdraví přistál. Chtělo to zmenšit výchylky na křidélka. Štěpán nám musel poradit jak na to. Trochu programování a I-7 jde znovu do vzduchu. Tentokrát je to akorát a Jarda si pochvaluje jak lítá. Vzal jsem si mého Miga a začal jsem s Jardou poletovat. Slunce už bylo nízko a tak jsme letadla špatně viděli a srazili se ve vzduchu. Naštěstí to bylo jen malé štrejchnutí. Odnesli to vrtule a trocha lepidla na křídla. Postavil jsem stan a už jsem šel za zvukem skupiny Daniela Kroba a vůní grilovaného čuníka. Dan to pěkně rozjel, hráli opravdu výborně. Škoda, že museli odjed do Brna kde měli další vystoupení. Na noční obloze poletovalo několik osvětlených modelů. Ve 23 hodin jsem šel s dcerkou spát. Na popojížděčce jsme narazili na nějaký mladý pár, který se nenechal vyrušit z hříšného objetí. Hup do stanu a spát, ráno to začíná. V 6. hodin ráno už nemůžu spát a vylízám ze stanu. Rosa a nebe bez mraku, bude skvělý den. Beru světle modrý sprej a stříkám spodní stranu P-47. Čekám až zaschne barva,tak se procházím. Nejsem sám kdo už nemůže spát a jeden pilot od Brna si dělá procházku po letišti. A rozhodčí od akrobatů vytahuje židličku a čte si knížku. Stříkám už i vrchní stranu tmavě modrou barvou. To už se probudili i sousedi Hamalovi a byl jsem pozván na kafíčko. Modeláři se začali sjíždět a mě začala honička. Mirek Vašulka zprovoznil aparaturu a rozdával přihlášky. Nečekaně se mě podařilo i v pohodě obsadit rozpis na parkoviště. Nečekaně přijelo i dost modelářů. V 10 hodin jsem vyhlásil nástup. Připomínky nebyly a tak se začalo létat. Za komentátorský mikrofon se posadili Josef Korčák, Tonda Auf a Karel Galatík. Těmto třem pánům musím vyseknout velkou poklonu a díky. Komentovali skvěle a starali se o pořadí pilotů na startu. Zůstalo i několik pilotů ze sobotních závodů. Po několika letech byla tlačenice na startu. Neustále byla velká fronta, kteří chtěli létat. Šli jsme s Jardou Hamalou a Štěpánem Nemčanským na první ostrý let s combaty. Přidal se k nám ……… se samokřídlem Toro. Po chvilce jsem sebral Jardovi kousek stuhy. Pak ještě někomu. Někdo sekl i mě. A pak jsem se srazil se Štěpánovým FW-190. Já jsem pokračoval dál v letu, ale fokouš se zřítil k zemi. Byl to dobrý souboj. Skvělé byly velké modely stíhaček z první světové války ze skupiny Great War Flying Circus. Legenda Olin Vitásek z Holíče dovezl svoji pěknou maketu Pipera. Vít Klabačka náš stálý host ukázal své pořád skvělé umění létání s helikoptérou a nově i EDF stíhačkou Mig-29. Nejúžasnější byl ale 4.5 letý Radek Rája z Brna. Pod dozorem svého tatínka lítal opravdu skvěle, dokonce i s EDF dmychadlovou stíhačkou Mig-15. Mirek Petr předvedl svoji skvělou létající sekačku. Po obědě přišel program aeroklubu. No po prvé jsem viděl létat virník. Nakonec doletěl i L-29 Delfín se Slovenskými výsostnými znaky a na boku s licencí OK. Program aeroklubu se protáhl. Po skončení šly do vzduchu zase stíhačky Great War Flying Circus. Pak jsme si dali ještě jednou souboj. Přidal se k nám Pavel Toul. Slunce už bylo nízko a bylo špatně vidět na modely. Bylo to bez seku a Pavlovi už došly baterky a šel na přistání. Nějak špatně to odhadl a naletěl taranem Štěpánovy do břicha. Nevím, jestli úlekem nebo bolestí naraženého břicha, ale jeho FW-190 šla k zemi. Opět. Bylo už kolem páté hodiny a tak jsme začali balit. Všichni si mákli, a všechno jsme sklidili. Díky všem co pomáhali při organizování tohoto modelářského víkendu. Byl dlouhý, počasí nám přálo a všichni toho měli nakonec dost.
No uvidíme příští rok. Robert Ondříšek
Pavel Doležal s poděkováním za skvělý modelářský den nám dal k dispozici asi 900 fotek. Díky 1. část ,2. část.
Dále pár mých fotek.
Máme tu i video od Pavla Toula, který to točil z modelu.